Proč se zajímat o rozměrovou stálost podlahy?

Stabilní teplota je pro řadu podlahových materiálů stěžejní

Každý materiál má své slabiny a velmi často mezi ně patří právě reakce na změnu teploty. V ohledu na teplotní rozdíly si jistě z fyziky pamatujete termín teplotní roztažnost, což je jev, při kterém se po zahřátí/ochlazení tělesa o určitou teplotu změní rozměry tělesa. Většina látek se při zahřívání rozpíná, to znamená, že jejich molekuly se pohybují rychleji a jejich rovnovážné polohy jsou dále od sebe. Při poklesu teplotu se pak materiály opět smršťují. Pojďte se podívat, co přesně to v praxi u jednotlivých materiálů znamená.

Vinylové podlahy

Typickým příkladem mohou být lepené vinylové podlahy, u kterých mohou vzniknout nevzhledné spáry. Ty se často stávají předmětem reklamace, ale i u těch nejkvalitnějších a nejpropracovanějších vinylových podlah, najdete v technickém listu informaci o jejich roztažnosti, udávanou v mm na metr délky. Nejstabilnější modely lepených vinylových podlah v dílcích pak udávají teplotní roztažnost okolo 1 mm na metr délky.

Se vznikem spár u lepených vinylových podlah se setkáte zejména v místech, kam dopadá prudké slunce. Podlaha totiž teplem měkne, roztáhne se a opakovaným vystavením těmto podmínkám ztrácí své užitné vlastnosti. Z tohoto důvodu se pokládka lepených vinylových podlah nedoporučuje v okolí francouzských či střešních oken, případně je nutné používat během dne jejich zastínění ve formě rolet či žaluzií. Stejný problém by pak mohl nastat i v případě podlahového vytápění, kde nejsou všechny okruhy vytápěny stejně.

Laminátové podlahy

Mezi velmi oblíbené podlahy nejen v českých domácnostech patří laminátové podlahy. Laminátové podlahy bývají spojeny díky praktickým zámkům v jednolitou desku, i ta je však citlivá na teplotní rozdíly, kterým bude vystavena. Nutné tak je zanechat u všech stěn v místnosti tzv. dilatační spáru. To je mezera podlahou a stěnou místnosti. Dilatační spára by měla mít minimálně 8 mm u malých místností, čím delší pak plocha podlahy mezi dvěma rovnoběžnými zdmi je, tím větší by dilatační spára měla být.

Dilatační spára se pak nenechává pouze u zdí v místnosti, ale i při přechodu z jedné místnosti do druhé. Z tohoto důvodu se v těchto přechodech používají přechodové lišty, které spáru zakrývají.

Dřevěné podlahy

Klasické lepené masivní dřevěné podlahy jsou typickým příkladem, kde dochází ke smršťování podlahy. Ačkoli se jedná o velmi kvalitní produkty, je jejich přirozenou vlastností sesychání a s tím i jistá rozměrová nestálost, je tak nutné opět dodržet předepsané dilatační spáry a o podlahu se řádně starat.

Trochu lépe si v oblasti rozměrové stálosti stojí vícevrstvé dřevěné podlahy, jejichž součástí je protitahová vrstva, která minimalizuje jejich teplotní roztažnost a dosahují tak lepší rozměrové stálosti.

Skvělým řešením jsou rigidní vinylové podlahy

Z ohledu na teplotní roztažnost materiálu patří rigidní vinylové podlahy k nejvyspělejším podlahovým krytinám na trhu. Díky jejich kompozitnímu jádru, které se vyznačuje mimořádnou hustotou je teplotní rozpínavost téměř eliminována. Díky tomu je možné tento typ podlahy pokládat bez dilatačních spár mezi jednotlivými místnostmi i na několik stovek m² v kuse. Mezi premianty v této oblasti patří jistě podlaha iD Click Ultimate, kterou je možné bez přerušení u přechodu do další místnosti, pokládat na plochy až 400 m².

V praxi se můžete setkat s informací, že dilatační spáry u stěn nejsou u rigidních vinylových podlah nutné, profesionální podlaháři je však doporučují dodržet.

Díky mimořádné rozměrové stálosti můžete rigidní podlahy bez obav pokládat v okolí francouzských a střešních oken.

Teplotní aklimatizace je základ

Před pokládkou každé podlahy je nutné nechat podlahu teplotně aklimatizovat, alespoň 48 hodin, a to při pokojové teplotě, která by měla být vyšší než 18 °C. Aklimatizace podlahy by měla probíhat v prostorech, kam bude podlaha pokládána.

V případě rigidních vinylových podlah sice aklimatizace není nutná, ale je profesionály vřele doporučována.